Aktuálně od autorky:
  • Venku je fakt nádherně, i když asi jen na chvíli, ale sluníčko mi vždycky pomohlo ve psaní, takže jsem se pustila do další kapitoly Srdce. Stejně, jako mě nakoply trochu už i hřející paprsky, tak se ve mě stále drží ohromná radost z komentářu k TT. Nevím, kdy pokračování přidám, možná dnes, zítra, příští týden... Jasné je ovšem to, že už pomalu finišujeme ;)
Doporučuji k přečtení:
  • Tess - příjemné místečko k odpočinku, doplněné hezkým čtením - to vzniká, když je nejlepším přítelem člověka pes. A ještě když je to ke všemu skvělá pitbulí slečinka Tess a za paničku má skvělého člověka, kterému podobný není nikdo na světě :)

23. srpna 2008

25. srpna 2009 v 14:26 |  Svěřuji se
Hello everybody! xD
Tak jsme se všichni (teda já a celá moje rodina) dočkali narozeninové oslavy mamči. Ptáte se, jak jsem to tedy udělala s dárkem? A pamatujete si, jak jsem psala, že tuší, jaký dárek dostane? Vyřešila jsem to bravúrně.
Ve čtvrtek jsem zašla do města (neptejte se, jak je možný, že se má osoba nacházela doma, když měla být na brigádě, prosím) a své drahé mamice jsem koupila stříbrný řetízek s křížkem.
Už byl krásně (No, krásně, mohlo to být lepší)zabalený, takže s tímhle jsem si nemusela lámat hlavu. CD Enriqua jsem zabalila do nádhernýho balícího papíru a vložila do stejně nádherné dárkové taštičky.
Dnes, když nastala chvíle CH donesl do obývacího pokoje taťka palmu, kterou mamči ještě koupil a na ni jsme zezadu zavěsili tašku s CD. Já přála jako první, předala ji krabičku s řetízkem a to jste měli vidět její výraz.
"A kde je ten Enrique?" divila se, ale i přesto se usmívala, ovšem zklamání bylo znát. Měla jsem škodolibou radost xD
"Vždyť jsem ti říkala, že to CD nedostaneš, páč jsem na něj neměla," odpověděla jsem a tvářila se naprosto nechápavě.
"Tak, dárky máš rozbalený," zasmál se taťka, "Můžeš si teda prohlídnout tu palmu, ne?"
Mamka kvítko začala obcházet. "Tam ještě něco je," ukazovala na tašku. Balící papír letěl dolů rychlostí blesku. Začala se smát, objímat mě a říkala: "Já si fakt myslela, že mi ho opravdu nedáš."
Takže jsem dosáhla toho, čeho jsem chtěla. Mamča byla prvně zklamaná, pak radostí bez sebe a potom skoro pořád chodila kolem repráků, odkud se linul úžasný tón písně "Can You Hear Me" nebo "Ring My Bells".
Momentálně se nám terasa zaplňuje a já mám obavy, že už si nebudu mít kam sednout. Stůl s počítačem je mé útočiště, takže předpokládám, že tady budu za chvíli znovu, jen jdu pozdravit nově příchozí, což za dnešní večer budu evidentně dělat každých deset minut, vzhledem k tomu, kolik lidí má přijít. Jsem zvědavá, v kolik půjdeme spát:D
P.S.: Lirael je dočtená a já si v pátek konečně koupila Sabriel, obalila ji papírem, aby se nezašpinila a asi ji začnu číst už dnes večer, protože nehodlám sedět na terase, mrznout a čumět do blba. Jen ať si to užijí oni :D Mě u teho mít nemusí :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama