Aktuálně od autorky:
  • Venku je fakt nádherně, i když asi jen na chvíli, ale sluníčko mi vždycky pomohlo ve psaní, takže jsem se pustila do další kapitoly Srdce. Stejně, jako mě nakoply trochu už i hřející paprsky, tak se ve mě stále drží ohromná radost z komentářu k TT. Nevím, kdy pokračování přidám, možná dnes, zítra, příští týden... Jasné je ovšem to, že už pomalu finišujeme ;)
Doporučuji k přečtení:
  • Tess - příjemné místečko k odpočinku, doplněné hezkým čtením - to vzniká, když je nejlepším přítelem člověka pes. A ještě když je to ke všemu skvělá pitbulí slečinka Tess a za paničku má skvělého člověka, kterému podobný není nikdo na světě :)

27. prosince 2008

25. srpna 2009 v 14:52 |  Svěřuji se
Popsat Štědrý den by nebylo těžké. Večeře probíhala naprosto jinak, nežvšechny předešlé štědrovečení večeře. Jestli si pamatujete, popisovala jsem je i tady. Taťkův proslov. Tentokrát se nekonal. Vhrkly mi slzy do očí, ale nic jsem nenamítala. Rozbalování dárků... Největší radost jsem měla, když dárky rozbalovali ostatní. Já jsem z těch svých vlastně ani radost neměla. Tedy, měla, ale asi třetinovou, než jakou mívám normálně. Nejvíce mě "ztahřála" knížka od Tyrušky, jak už jste se zajisté dočetli na jejím blogu. Stmívání jsem si chtěla koupit ihned po Vánocích, až budu mít nějaké finance. A teď už vím, že můžu šestřit pouze na Zatmění a Rozbřesk:) Neudělalo mi ani tak největší radost to, že Stmívání konečně mám v knihovně jako to, od koho jsem tu knihu dostala. Je to prostě něco úžasného, když si uvědomíte, že člověk, který pro vás hodně znamená, vám dá něco, o čem pořád mluvíte, co je pro vás vlastně poslední dobou závislostí. Vánoce jsou o tom, udělat někomu radost. Ale většina "přátel" dělá radost něčím, co je pro ně tak úžasné. Pro vás to tolik úžasné být nemusí. Tyruška mi udělala radost něčím, co je úžasné pro mně a pro ni to do té chvíle bylo naprosto neznáme a vcelku nezáživné. Ale věděla, že budu šťastná a určitě zavrhla milion nápadů, které byly přímo skvělé pro ni a přenesla se na tu "moji" vlnu. Připadá vám to zmatené? Nebojte, mně taky:) Ale jsem nehorázně ráda, že pro mně udělala to, co uděala. Tento rok byl těžký. Nejen pro mně. Pro všchny. A Tyruška byla jediná, kdo mně vyslechl, mluvil se mnou, aniž by znal všechny detaily, měl před očima všechno, co se stalo... Jsem za to nehorázně vděčná a mám pocit, že tohle nikdy nesplatím...
Den po návštěvě Ježíška jsem se se svou rodinou vydala na Hostýn (význam slova si prosím vygooglujte xD) a byl to ten nejhorší výlet na tohle posvátné místo, jaký jsem kdy zažila. Což mně usvědčilo v tom, že někdo se zatraceně snaží zkazit mi svátky.
Včerejšek jsem prochodila beze slova, poslouchala Miley Cyrus a četla Stmívání. Nikdo se nebavil se mnou a já se nebavila s nikým. Až večer, kdy jsem byla venku s výše zmíněnou úžasnou osobou.
A dnes? Dnes to vypadá na pohodový den. Jedeme do Olomouce, kde si koupím zimní boty, protože v těch kozačkách, co vypadají jako gumáky já odmítám chodit. Stejně jsou na podzim.
Už před 24. prosincem jsem vás chtěla poprosit, jestli by jste vyfotili váš stromeček a zveřejnili fotku na svých stránkách :D Zapomněla jsem na to a tak vám tu dám alespoň já náš stromek, který zdobila mamka a zítra zkusím splašit fotku stromečeku, který jsem zdobila já s dědou u nic doma:)


Tato fotka byla pořízená v sekundě, než se na dárky pustil brácha :D


Fotografka ze mně nebude, s tím už jsem smířená :D


A tady už nejvíce fotogenický člen naší rodinky:)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama