Aktuálně od autorky:
  • Venku je fakt nádherně, i když asi jen na chvíli, ale sluníčko mi vždycky pomohlo ve psaní, takže jsem se pustila do další kapitoly Srdce. Stejně, jako mě nakoply trochu už i hřející paprsky, tak se ve mě stále drží ohromná radost z komentářu k TT. Nevím, kdy pokračování přidám, možná dnes, zítra, příští týden... Jasné je ovšem to, že už pomalu finišujeme ;)
Doporučuji k přečtení:
  • Tess - příjemné místečko k odpočinku, doplněné hezkým čtením - to vzniká, když je nejlepším přítelem člověka pes. A ještě když je to ke všemu skvělá pitbulí slečinka Tess a za paničku má skvělého člověka, kterému podobný není nikdo na světě :)

4. července 2009

25. srpna 2009 v 15:05 |  Svěřuji se
Zdravím vás:) Ze začátku, Andie, ta povídka asi bude hodně dlouhá. Už teď má asi sedm A4 a to jsem teprve na začátku, asi druhý den celého dění, které bude probíhat asi rok :D Jenže zveřejňování je ještě pěkně daleko. Teď zpátky do reality. Dnes probíhal závod "Drásal", kterého se účastní rodinný přítel, který vyhrává jeden závod za druhým, jakoby se s kolem narodil. Projel Austrálii a byl na prvním místě. Poslední dva roky byl v Drásalovi také první. Ale letos ho pár dní před závodem postihla nějaká silná chřipka, či co. Nevědělo se, jestli vůbec pojede. Ale jel. A držel se statečně v první pětce. Jenže pak mu došly síly. Pitomá nemoc mu jich sebrala dost, chyběly mu při závodě. A přitom vyhrát po třetí, to by byl triumf! Těžko by ho někdo překonával... Jenže do cíle dojel druhý. Já vím, řeknete si, krásné druhé místo, nemá si na co stěžovat. Byl tak smutný, jakoby úplně zlomený! Chvíli před ním dojel nějaký úplně neznámý cyklista, kterého pořadatelé ani nepostřehli. Profrčel cílem a nikde žádný potlesk, nic. Všichni čekali jen na O. a jeho skupinu nejlepších jezdců. Až po chvíli si fotografové uvědomili, že přijel vítěz a že by mu tedy měli udělat fotku. Že by s ním reportéři měli natočit rozhovor. O. přijel po minutě, dvou za ním. Měla jsem slzy v očích, když tam stál opřený o kolo, s hlavou skloněnou. Pak k němu přišla manželka s kočárkem, ve kterém seděla jeho nádherná dceruška, která ještě nemá ani rok. Manželka ho objala a řekla, že gratuluje. O. měl oči jen pro ty své dvě holky, nikdo jiný ho nezajímal. Usmíval se, ale přesto byl smutný. Ne, on umí prohrávat, nikdo jiný líp než on ne, jenže tomu vítězi už třikrát prokázali doping, vyhrál neprávem. Kdo ví, jesti v sobě v tu chvíli něco neměl. Nikdo z cyklistů ho nemá rád a proto O. mrzelo, že ho neporazil. On by si nikdy nic nevzal a tak to má být. On vítězí s čistým svědomím, jen se svými silami. Které mu dnes ale došly. Nedivím se, že v sobě má takový vztek. Porazil ho chlap, všemi nesnášený, nečestný a bez svědomí. Ale příště, O., věřím, jak já, tak i všichni kolem tebe, že obhájíš své loňské vítězství a tomu podvodníkovi ukážeš, zač je toho loket. Jsi jediný, kdo si vítězství zaslouží. Pro nás jsi vyhrál. Chlap, nacpaný práškama není vítěz. Ty jsi čistý, ty jsi právoplatný vítěz!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama