Aktuálně od autorky:
  • Venku je fakt nádherně, i když asi jen na chvíli, ale sluníčko mi vždycky pomohlo ve psaní, takže jsem se pustila do další kapitoly Srdce. Stejně, jako mě nakoply trochu už i hřející paprsky, tak se ve mě stále drží ohromná radost z komentářu k TT. Nevím, kdy pokračování přidám, možná dnes, zítra, příští týden... Jasné je ovšem to, že už pomalu finišujeme ;)
Doporučuji k přečtení:
  • Tess - příjemné místečko k odpočinku, doplněné hezkým čtením - to vzniká, když je nejlepším přítelem člověka pes. A ještě když je to ke všemu skvělá pitbulí slečinka Tess a za paničku má skvělého člověka, kterému podobný není nikdo na světě :)

Living in a world without you - The Rasmus

25. srpna 2009 v 20:20 |  Songfic
Tuhle písničku mám moc ráda. The Rasmus se stali mou oblíbenou skupinou. Nenapadá mě nic, co bych vám sem ještě napsala, snad jen příjemné čtení:)
Příběh chci věnovat Tyrušce.

Myslím, že si na mě stále pamatuješ. Už je to tři roky, co jsme se seznámili. Vzpomínáš na toho blonďáka, co se ti představil jako Glen, ale na nic víc už se nezmohl? Byl jsem ohromen tvou krásou. Tak zaskočen, že jsem celý nadcházející týden na nic jiného nemyslel.
Je těžké věřit, že to došlo tak daleko
Ochromila jsi mé tělo jedovatým polibkem
40 dní a nocí jsem byl připoutaný k tvé posteli
Ale to byl konec té historky
Něco ve mně zvané svoboda ožilo
Žijící ve světě bez tebe
Ale ty jsi mě neviděla. Byl jsem pouhý student mezi stovkami dalších. Nedělal jsem si přílišné naděje, ale snít jsem mohl. A tak jsem si představoval, jak jsme spolu na večeři, v kině, na nákupech. Dělali bychom vše, co by sis přála. A ty se celou dobu směješ mým vtipům, což bylo paradoxní, jelikož já vtipkovat vážně neuměl.
Měli jsme společnou hodinou angličtiny, ale já věděl, že toho máme společného mnohem více. Během těch krásných 45 minut jsem tě každý den pozoroval a dále se topil v představách. Mezi pozorováním tebe, bohyně s černými vlasy, mi došlo, že máš ráda zelenou barvu.
Řekla mi, můj miláčku, že beze mě nejsi nic
Učila jsi mě dívat se ti do očí a krmila jsi mě svými sladkými lžemi.
Tvé pero, kterému jsem tak záviděl tvůj dotyk, bylo zelené. Tužka v tvém světle zeleném pouzdře měla odstín lučních trav. Každý den na tobě bylo něco zeleného; gumička, náramky, náušnice.
To kvůli tobě jsem zbystřil, když se přede mnou mihl člověk s nějakým zeleným doplňkem, mezitím, co jsem kráčel parkem domů. Ty jsi zavinila, že jsem tím parkem chodíval. Kam člověk dohlédl, všude samá zeleň a tím pádem i ty.
Ale stále jsem byl jeden ze sta, kteří po tobě toužili.
A pak přišel ten den. Já jako obvykle seděl v poslední lavici u okna a čekal na příchod učitele, když jsi ke mně přišla a následně se posadila na prázdnou židli vedle. Tvůj úsměv pro mě byl jako pro bloudící duši světlo na konci tunelu. Myslím, že jsi musela zopakovat svou otázku, protože já vnímal tu krásu a slova se ztrácela v neznámu.
Náhle byl někdo v okně
A díval se ven na nebe, které nikdy nebylo modré
Tam je svět bez tebe
Vidím světlo
Žijící ve světě bez tebe
Je tu naděje, která mě vede
Přežiju
Žijící ve světě bez tebe
A od té doby jsem si nepředstavoval, že jsme spolu. Chodívala jsi parkem se mnou, v ruce pokaždé držíc zelený javorový list. Navzájem jsme si vyprávěli o svých rodinách, o dětství.
Pokaždé, když jsem večer odcházel spát, s tvou tváří bohyně před očima, těšil jsem se, až tě znovu spatřím a zároveň se děsil, že až se vzbudím, přijdu na to, že všechno byl jen krásný sen a já budu opět NIKDO.
Jenže nic takového se nestalo. A z nás se nakonec stal nerozlučný pár. Mnoho lidí nechápalo, proč sis vybrala zrovna mě a ani já tomu nerozuměl. Já? Proč? Co na mně bylo tak úžasného, že ses po nikom jiném neohlížela? Ale tvé chování, úsměvy, doteky, polibky, vše bylo tak bezchybné a opravdové, proto mě ani nenapadlo myslet si, že všechno je jedna velká lež.
Je těžké věřit, že to došlo tak daleko
Ochromila jsi mé tělo jedovatým polibkem
40 dní a nocí jsem byl připoutaný k tvé posteli
Ale to byl konec té historky
Něco ve mně zvané svoboda ožilo
Žijící ve světě bez tebe
Miloval jsem, když ses usmívala nad mými dárky byť byly jakkoliv malé. Ale já se snažil, aby to nebyly malichernosti. Každá chvíle s tebou byla neskutečná a nesnesitelně krátká. A tvé nadšení bylo stále stejné, jako to mé.
A proto jsem ti věřil, když jsi tvrdila, že nemáš čas, protože se musíš učit. Pak byla tvá matka nemocná a tys chtěla být s ní.
Složila jsi mě dohromady a pak znovu rozbila
Využívala jsi mě znovu a znovu, zneužívala mě a zahanbila jsi mě.
Celé dny jsem pak zase trávil sám. Procházky parkem byly opět prázdné. A já ani neměl chuť vyhledávat něčí společnost. A pak už jsi mi ani žádné důvody nesdělovala. Prostě jsi neměla čas. Najednou jsem začínal mít obavy. Ale ty jsi mi je vyvracela, jen co jsem se zeptal. Tím se ti dařilo mě uklidnit. Avšak vždy jen na chvíli. Odehrávalo se to dokola a dokola.
Dříve bych si myslel, že to bude neskutečně bolet. Ale já byl podivuhodně klidný. Byl jsem prázdný.
Najednou běžím tvojí zahradou
Přímo branami minulosti a jsem konečně volný
Je tam svět bez tebe
Vidím světlo
Žijící ve světě bez tebe
Jsem veden nadějí
Přežiju
Žijící ve světě bez tebe
Nenamáhala ses zvedat telefony, nechala ses zapírat matkou. Nejspíše v té době mi došlo, že je konec.
Ve škole jsi byla obklopená svými přáteli s stále jste se něčemu smáli. Tvůj smích, který jsem dříve zbožňoval, se stal nenáviděnou věcí. Nenaskytla se mi příležitost si s tebou promluvit. Co tak najednou? Nikdy ses ničemu nevyhýbala. Problémům a lidem už vůbec ne.
Jednoho dne jsem šel ze školy domů, opět přes ten park.
Zdálo se mi to nebo pár kroků přede mnou šla dívka se stejnými vlasy, jako jsi měla ty? Držela se za ruku s nějakým klukem, v druhé ruce zelený javorový list.
Já se na nic nezmohl. Bylo by správné, kdybych k tobě přišel a domáhal se pravdy? Ne, v tu chvíli to podle mě byla hloupost.
Je těžké uvěřit, že to došlo tak daleko
Paralyzovala jsi mé tělo jedovatým polibkem
40 dní a nocí jsem byl připoutaný k tvé posteli
Myslela sis, že je to konec toho příběhu
Než něco ve mně zvané svoboda ožilo
Žijící ve světě bez tebe
Otočil jsem se a domů odešel jiným směrem. Jakoby se ve mně něco vzepřelo. Znechutila ses mi. Konečně mi to naplno došlo. Jednalo se ti pouze o zábavu. Využilas mě.
Já byl silnější, než jsem očekával. Prostě jsem odešel a nechal tě být. Šel jsem dál a neotáčel se.
Je tam svět bez tebe
Vidím světlo
Žíjící ve světě bez tebe
Jsem veden nadějí
Přežiju
Žijící ve světě bez tebe
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Rozinka Rozinka | 13. října 2009 v 14:55 | Reagovat

Tak tohle vůbec není špatný!

2 *Ridana *Ridana | 14. října 2009 v 10:00 | Reagovat

[1]: Děkuji:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama