Aktuálně od autorky:
  • Venku je fakt nádherně, i když asi jen na chvíli, ale sluníčko mi vždycky pomohlo ve psaní, takže jsem se pustila do další kapitoly Srdce. Stejně, jako mě nakoply trochu už i hřející paprsky, tak se ve mě stále drží ohromná radost z komentářu k TT. Nevím, kdy pokračování přidám, možná dnes, zítra, příští týden... Jasné je ovšem to, že už pomalu finišujeme ;)
Doporučuji k přečtení:
  • Tess - příjemné místečko k odpočinku, doplněné hezkým čtením - to vzniká, když je nejlepším přítelem člověka pes. A ještě když je to ke všemu skvělá pitbulí slečinka Tess a za paničku má skvělého člověka, kterému podobný není nikdo na světě :)

Září 2009

Dobrovolné zlo... podpatky.

28. září 2009 v 16:26 | *Ridana |  Svěřuji se
Asi jsem blázen, ale koupila jsem si boty na podpatku. Ticho, nechci slyšet žádný smích. Vždycky se mi podpatky líbily. Když jsem byla menší, byl to něco jako důkaz dospělosti, nebo jak to říct. No, ale po tom, co jsem si ty boty nazula, se mi trošku líbit přestaly. Je fakt, že po chvíli jsem si zvykla, ale bude to záhul :D Aspoň zapadnu na tu naši školu a lidé si už o mně oprávněně mohou začít říkat, že jsem namyšlená. No a jelikož jsem si koupila takovou barvu, že se mi k ní absolutně nehodí žádná taška (a to jsem v duchu prohlídla i všechny maminčiny tašky), musela jsem si koupit i tašku a přidělala k ní ještě peněženku :D Jestli si myslíte, že jsem padál a vážně bych měla navštívit odborníka, máte pravdu. Ale což, já jsem spokojená, po dlouhé době jsem víkend strávila tak, jak jsem si ve svých snech přála, takže si to zasloužím, o tom jsem si rozhodla sama;)
Je mi jasné, že to tady upadá do černých hlubin, ale nehodlám s tím nic dělat. Když nemám čas, tak ho prostě nemám:)
Ve škole jsme dostali povinnou četbu, co na tom, že jsme ji měli mít už v prváku, že. Mezi ní je i Babička, což mám fakt radost. Jakou já měla radost, že jsem se přes ní dostala v osmičce a teď zase! Máj mám přečtený a kytici jsem četla taky, ale je mi jasný, že to všechno stejně budu muset číst před maturitou znovu. Takže nevím, proč bych se te´d měla snažit.
Budu končit, mé nápady na psaní už vyzněly, takže se tu mějte krásně a já se zase někdy ozvu :)

13. září 2009

13. září 2009 v 18:08 | *Ridana |  Svěřuji se
Drazí dámové a páni,
od té doby, co začala škola, to jde s mým volným časem od pěti k jedné. Stále ho mám, ale už prostě méně, pochopitelně. Jsem pořád unavená, nenávidím brzké vstávání. Celý den nejsem k použítí.
Zítra píšeme vůbec první písemku. Z podnikové ekonomiky, což se dalo čekat. Většinu roku nepíšeme z ničeho jiného. Párkrát nám do toho zabrousí matika, angličtina... ale poe statistiky psaní testů vede. A jak se zdá, ani letos to nebude jinak.
Dnes jsme se doma bavili o autoškole, vůbec poprvé jsem měla pocit, že se o to naši pořádně zajímají. Kupodivu i nejvyšší. Po chvíli přemýšlení jsem se ho zeptala, jestli by mě někdy nezval někam dopryč, abych zkusila, na který straně je pedál a tak. Já totiž v celém autě poznám akorát volant a rádio. Jo, bude to se mnou těžký. Ale musím to zvládnout, protože pak konečně nebudu závislá na pitomých spojích Českých drah. Tedy, pokud budu mít vozítko, že. Ale to se též sežene, musím být hodná, pravidelně si čistit zuby a chodit bez keců spát po večerníčkovi, to určitě zabere. A když ne, tak tedy přidám ještě něco dalšího.
Nedávno jsem začala číst Šifru mistra Leonarda, kterou jsem si koupila v Praze společně s Lirael:) Líbí se mi to, což je super, když jsem teprve na začátku. Řeknu vám, první díl Harryho Pottera jsem louskala snad čtyři měsíce. Ten začátek byl pro mně tak ubíjející. A pak, jednou večer, jsem se nudila, kniha byla vedle mně na nočním stolku a já si řekla, že to prostě přečtu. A jaká z toho vylezla závislost. Naši mi kolikrát vyčítali, že se nijak nezabavím. A vidíte, nebýt mé nudy v jedenácti letech nebo v kolika letech jsem si to přečetla, tak přijdu o takovou úžasnou věc!
Mimochodem, jestli vám připadá, že tady dneska melu jednu kravinu za druhou, máte pravdu. Chtěla jsem vám říct, co se stalo v posledních dnech ve škole, co jsem si uvědomila, ale na školu nemám chuť a na ostatní odvahu. Takže tak.
Každý den poslouchám buď Miley Cyrus, Ashley Tisdale nebo Pussycat Dolls, protože nic jinýho v mobilu nemám. Já a technika nejdem dohromady, já to tvrdím pořád. Mp4 se mi pokazila (opět) a já nejsem schopná tam zavolat a nový telefon mi nejde připojit k PC. Pořád to hlásí nějakou chybu. A já na to prostě nemám nervy. Zrušila bych buď mobil nebo počítač. Obojího je mi nesmírně líto, takže se od spojování těchto věcí držím dál. Počkám si na odbrnou pomoc. No a prostě už mi z toho hrabe. Sbírám odvahu k tomu, abych nabila svůj staře starý SE, vrazila do něj paměťovku /která do nového telefonu nepasuje), přes PC do něj naházela další písničky, které pak budu pět a půl dní přeposílat do svého bílo-zeleného LG. Asi se toho nechce nikdo ujmout, což? Nedívím se vám.
Ale jednu věc, co se mi stala, vám sdělit musím. Roztrhly se mi kalhoty :D Už druhé. Já prostě nevím, jak to dělám, ale ruším jedny za druhýma a nevím, kde vezmu na další. Teď čekám na jednoho kulibrka, co nám vozí ukazovat oblečení a doufám, že tam bude mít slušivý ryfle a dá mi protekční slevu. Ale s tou slevou moc nepočítám. A taky nepočítám, že bude mít ryfle na někoho, jako jsem já :D Ale ať vyhlížím, jak vyhlížím, po dílerovi se slehla zem nebo co.
Ve čtvrtek máme jít se školou do kina. Ale trmácet se autobusem a zbytečně utratit 130 Kč? Ani mě nehne. Doma budu pěkně spinkat. A šrotit se matiku, což je ale předem prohraný boj. A navíc, Bathory mám doma na DVD, nebavilo mě to a viděla jsem to už dvakrát. Takže žádný takový xD
Dnes se mi povedlo uklidit celý pokoj (ale nevím, proč jsem se snažila, když jsem tu hodinu denně...). Je to tu čisťoučký a plakáty, který mám na stole pod sklem jdou pořádně vidět :D
Nic, musím končit, jdu vyvenčit zvíře:) mějte se krásně:)

7. září 2009

7. září 2009 v 18:22 | *Ridana |  Svěřuji se
When you said that you want me I just don´t belive it... What if I need you, babyyy....♫
Nevšímat, Ridana poslouchá Ashley Tisdale, co naplat, že ji poslouchala polovinu prázdnin, prostě jede nanovo:D
Chtěla jsem napsat: "Určitě vás zajímá, jak to jde u nás ve škole." Ale potom jsem si uvědomila, proč by zrovna tohle mělo někoho zajímat, takže tady bude: "Teď vám napíšu, jak to jde u nás ve škole. A je mi jedno, zda máte zájem či snad ne." No nevyřešila jsem to bravúrně? Ne. Já si totiž všechno vždycky udělám po svém a někdy se to hold nepovede nebo co. Takže, držte si klobouky, začínáme.
Ve škole to jde jak po másle. Zatím píšeme zápisy, písemky ne. Ovšem už ve středu nastane zkoušení z angličtiny. proč mám proboha ten pocit, že půjdu jako první? Protože já jdu vždycky jako první. Takže snad abych se začala učit. Doufám, že tento rok nebudu mít v předmětech (kromě matiky, v to je u mně troufalé doufat) problém. Máme dobré učitele, češtinu konečně takovou, jaká má být, zápisy, které v ní máme teď se na ty z minulého roku nemůžou ani podívat. Ty letošní by se urazily.
Myslím, že by vás, mé stálé návštěvníky alespoň, mohlo zajímat, jak válčím doma. Válčím. Se všemi, chvílemi dokonce i s maminkou a ani nevíte, jak mě to mrzí. Já jsem zvyklá se s někým nebavit, ale neumím mlčet, když sedím s mamkou na sedačce. Nikdy mi to nešlo. Včera odpoledne jsme se pohádaly kvůli bratrovi. Ve zkratce, je v šesté třídě a mamka s ním pořád dělá úkoly. A když jsem to řekla, odpověděla "On je ale na začátku šestky." No a? Takže já jsem na začátku druháku a v tom případě nejsem druhák, ale prvák, co začíná druhák nebo jak jako? Ne, mně dokáže naštvat jedině to, že když jsem byla v jeho věku, říkali mi, ať se chovám jako dospělá. "Umyj nádobí, utři ho, když si tady hraješ na dospělou, tak k tomu patří i jisté povinnosti." Večer jsem kolikrát zůstávala sama a strašně se bála. Nevím čeho, ale brečela jsem, když naši odešli a tak. A pro bratra musí babička jet výtahem do přízemí, aby s ním vyjela do pátýho patra jejich paneláku, protože se bojí. To, že má mobil, PSP, značkové oblečení, na léto bot tolik, co já mám na celý rok, to neznamená, že se chová jako dospělý a že by měl mít tedy i jisté povinnosti? Já vím, že dítě se nemůže chovat jako dospělé, ale požaduje od dospělých méně pozornosti, méně péče, připadá si starší, než je. Tedy, kvůli tomuhle jsem se zavřela do pokoje a z očí mi tekly slzy, protože já se s mamkou hádat nechci. A zdrojem všech neshod on a jeho krev. Vždycky, ve všem. Nejsem pozvaná na svatbu sestřenice (sice nevlastní, ale od malička mi tvrdili, že mě berou jako vlastní, jak jeho rodiče, tak jeho bratr a i on), protože na ni nesmí děti. Sednáctileté dítě, děkuji všem. Počkejte, až já se budu vdávat, nedostanete ze svatebního dortu ani ty malinké barevné kuličky, co se jím posypávají a vypadají jako kuličky do pistole. Ani jednu vám nedám. A nadávejte si chcete. Jestli vás baví dělat zbytečné rozbroje, prosím. Ale já vám je budu oplácet, to si pište. Vy po mně kamenem, já po vás cihlou.
Ale teď i k jinému, pro mně hezčímu, soudku života. Chystám se opět do Prahy. Na pár dní, samozřejmě, ale i tak je to úžasné. Nevím, jak se tam dostanu a jestli překecám dědečka, aby nastartoval auto a prostě tam jel se mnou, aby si i on odpočinul, ale každopádně to nějak udělám a nesmírně se na to těším. Zajdu do hotelu, za Lirael, projedu se tramvají, jééé já se tak těším :D
V pátek jsem si říkala, že bych jela s taťkou do Polska. Pravděpodobně budeme psát písemku z matiky, takže je to nejvhodnější den pro ulívání se:D.
Prozatím vám přeji krásný týden, jelikož nevím, zda se ozvu zítra nebo třeba až v sobotu, neděli. Absolutně nevím, co bude. Ale jedno vím jistě, Praho, máš se na co těšit a totiž na mně! =D

1. září 2009

1. září 2009 v 20:21 | *Ridana |  Svěřuji se
Včera jsem vám chtěla popřát příjemný první den školního roku. Nestihla jsem, omlouvám se. Te´d bám můžu popřát při nejmenším pohodový školní rok, bez zbytečných stresů a těžkých písemek či zkoušení.
Když jsem dneska vešla do třídy, překvapivě jsem byla ráda, že některé vidím. Myslím, že jsem si s pár spolužáky přes prázdniny vytvořila lepší vztah, nejméně to, že se navzájem sneseme... Máme velmi malou třídu, lavice pospojované, tvoří čtyři dlouhé řady. Sedíme skoro vzadu, což je super a jsem ráda, že kolem sebe mám fajn lidi:) Přestoupili k nám dva noví. Jeden vypadá celkem sympaticky, druhý při představování nezapomněl dodat, že se narodil v Kanadě. Nechci někoho odsuzovat, samozřejmě počkám, co se z něj vyvine, takže teď vám tady svůj názor ještě říkat nebudu. To si prvně musím zapamatovat jména obou nových... válečníků? Ráno mě v autobuse potěšíl řidič. Dal nám studentské jízdné, i když věděl, že průkazky budeme mít zařízené až po skončení vyučování. Také jsme dostali zelené indexy a já miluju zelenou! myslím, že do něj budu chtít psát omluvenky ještě častějš, než minulý rok :D Rozvrh se celkem vyvedl. Matematiku máme dvakrát týdně, z čehož usuzuji, že budeme minimálně jednou týdně psát písemku. Super. Cizí jazyky máme, podle mně, taky poskládány rozumně a na dějepis jsme dostali skvělého učitele! Akorát nechápu, proč máme psaní všemi deseti dvakrát do týdne. Z nových předmětů je tam marketing, tuším, že je to on, a občanskou nauku. Třeba to bude zajímavé. Zítra už začínáme naplno, první hodinu máme angličtinu a to považuji za velmi příjemný začátek školního roku:) Doufám, že jste spokojeni, alespoň z poloviny, jako já (což se samozřejmě může změniz, že ano:D) a že se nenervujete někde na gauči, kde vám mezitím mamka dává na čelo studené obklady:D Takže ještě jednou, příjemný a především uspěšný školní rok 2009-2010 vám přeji:)