Aktuálně od autorky:
  • Venku je fakt nádherně, i když asi jen na chvíli, ale sluníčko mi vždycky pomohlo ve psaní, takže jsem se pustila do další kapitoly Srdce. Stejně, jako mě nakoply trochu už i hřející paprsky, tak se ve mě stále drží ohromná radost z komentářu k TT. Nevím, kdy pokračování přidám, možná dnes, zítra, příští týden... Jasné je ovšem to, že už pomalu finišujeme ;)
Doporučuji k přečtení:
  • Tess - příjemné místečko k odpočinku, doplněné hezkým čtením - to vzniká, když je nejlepším přítelem člověka pes. A ještě když je to ke všemu skvělá pitbulí slečinka Tess a za paničku má skvělého člověka, kterému podobný není nikdo na světě :)

19. listopadu

19. listopadu 2009 v 11:44 | *Ridana |  Svěřuji se
Sedím u počítače, před sebou mám hrneček z vánočních trhů ve Vídni, kam se letos znovu chystám, pokud vše půjde dobře. Z něj také popíjím výborný višňový čaj a přemýšlím, zda se mi do Anglie vůbec chce. Ano, můj odjezd se blíží nezadržitelnou rychlostí. Tuhle neděli už budu mít nachystaný kufr a v pondělí ráno budu řešit, jak se dostat do Vsetína. Autem nebo normálně busem? Vlastně, jako by to šlo všechno mimo mně. Když někdo vypráví, neposlouchám. Když mě někdo sleduje, nevidím. Proč? Nevím, snad se mi nechce být pozorná, snad je to podzimem, věděním, že teď už nemůžu vyjít ven jen v tričku a nebude mi zima. Ale o to tady nejde, vlastně si celkem užívám tohle počasí. Raději chodím ven v tomhle období, než v parném létě. Možná, že mé chování je způsobeno neshodným názorem s mamkou. Chová se... no, jednou tak a podruhé onak. A já nenávidím to "podruhé onak". Všechno teď řeším útěkem, víte? Utíkám kam se dá. Ven, do školy, do města, k prarodičům. Ovšem na to, že mě věci míhají se cítím dobře. Vlastně se i těším, že vypadnu. Netuším, jak to v tý Anglii bude, nevím, odkdy tam toužím jet a proč zrovna tam. Protože miluju angličtinu? To každý druhý. A na to, jak ji mám ráda mi ale skoro nejde. No každopádně, kam se člověk netěší nebo je k odjezdu neutrální, tam je to nakonec skvělé, ne? Takže já si Londýn a vše kolem naprosto užiju, naplno a kašlu na to, co je tu. Klidně nechám vychladnout i ten višňový čajík, jen si budu užívat:)
A na co se touhle dobou těším nejvíc? Na Olomoucké vánoční trhy, na které jezdíme každoročně. Letos bych tam chtěla jet s někým jiným, přáteli, dědečkem, který je po operaci a bude muset celý týden jen ležet, což je pro něj ovšem doslova nepředstavitelné, ale humoru má stále dost. Včera mi dokonce psal, že třicet hodin nejedl a nebyla bych to já, abych mu neodepsala, že se právě chystám sníst mu polévku, kterou maminka vařila speciálně pro něj. Co na tom, že polívky skoro vůbec nejím, nějk jsem rýpnout musela, ne? Jeho reakce byla bouřlivá, i když si určitě domyslel, že si dělám srandu.
Takže po vánočních trzích v Olomouci se těším do dříve zmíněné Vídně, to se vážně nemůžu dočkat. Minulý rok nám skvěle nevyšlo počasí, tak teď by nám snad vyjít mohlo.
Teď už budu končit, protože se chystám na preventivní prohlídku u doktorky. Nenávidím tyhle prohlídky, je mi z nich špatně ještě než mi oznámí, že n ni musím jít. A zítra zase návštěva u zubaře. Příští půl rok nechci o doktorech ani číst!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama