Aktuálně od autorky:
  • Venku je fakt nádherně, i když asi jen na chvíli, ale sluníčko mi vždycky pomohlo ve psaní, takže jsem se pustila do další kapitoly Srdce. Stejně, jako mě nakoply trochu už i hřející paprsky, tak se ve mě stále drží ohromná radost z komentářu k TT. Nevím, kdy pokračování přidám, možná dnes, zítra, příští týden... Jasné je ovšem to, že už pomalu finišujeme ;)
Doporučuji k přečtení:
  • Tess - příjemné místečko k odpočinku, doplněné hezkým čtením - to vzniká, když je nejlepším přítelem člověka pes. A ještě když je to ke všemu skvělá pitbulí slečinka Tess a za paničku má skvělého člověka, kterému podobný není nikdo na světě :)

Červen 2010

Inzerát: Hledám pravého přítele. Pozn.: Nejsem splachovací!

9. června 2010 v 18:48 | *Ridana |  Svěřuji se
heart
Nadpisu si nevšímejte... Nebo jo a pokud o někom víte, zprávy přijímám s otevřenou náručí.
Mým nejlepším přítelem je teď nová mp4ka, v ní písničky od One Republic a knížka Oliver Twist, kterou musím do dvacátého přečíst, protože píšeme test z povinné četby. Proč test, kruci? Neměla by být četba knih radost a ne utrpení, protože je z donucení? Chápejte, já nesnáším, když mi někdo něco diktuje. Čtení miluju, je to součást mého života. Ale když mi někdo říká: "Čti!", nechci číst. Dělala bych sto padesát dalších věcí; facebook, opalování , čtení jiných knih! (Například Šifra mistra Leonarda, kterou jsem si koupila v knihkupectví zároveň s Lirael (předpokládám, že ta už ji má přelouskanou i odzadu, já jsem teprve v půlce)). Jenže mým přítelem by neměla být mp4ka, knížka ani ta zpropadená ekonomie, ze které zítra píšeme test a já bych se ji měla jít aspoň trochu naučit. Jenže víte, co je nejhorší na mé situaci? Že já si vlastně nestěžuju. Jsem se svým životem momentálně relativně spokojená. Jasně, vždycky je co vylepšovat, ale nějak jsem se naučila, aby všechny věci, kazící mi náladu, šly mimo mně. Ovšemže někdy je těžké něco takového zvládat, jelikož i ty věci, co jdou mimo nás, se nás prostě nějakým způsobem dotknou. Ale což, venku je krásně a hlavně teplo, dobrou náladu mísme mít už jen z povinnosti k tomuhle hezkýmu počasí =)
O víkendu jsem chtěla být "IN" a tak jsem se natáhla na zahradu v plavkách (nikdo na mně neviděl, nebojte, dávala jsem si pozor, abych nevyděsila kolemjdoucí) a vystavovala se hřejivým paprskům. Celé dva dny a dost dlouho na to, abych hned večer zjistila, jak jsem se úžasně spálila. Vzhledem k tomu, že na zítřejší den hlásí třicítky, už jsem si zkoušela šaty, ve kterých zítra vyrazím do školy (nepředpokládám, že bych někoho okuzlila, ale budu mít příjemný pocit =D). K mé nelibosti ovšem k tropům přidávají i bouřky, což znamená, že bez deštníku se prostě opět neobejdu. Takže, můj čtvrteční outfit? Letní šaty, gumáky a deštník do ruky. Vážně se mám na co těšit.
Myslím, že půjdu pokračovat v poslechu hudby a opětovném ignorování školy... Za ty dva roky na střední, už mi to celkem jde.

*3. kapitola

7. června 2010 v 15:41 | *Ridana |  Ty zapomeneš, tvé srdce nikdy
Jsem tady zase a v závěsu za mnou přichází už třetí kapitola celkem nové povídky. Pamatuju si, jak jsem říkala, že sem první kapitolu nepřidám dřív, než budu mít celý příběh dopsaný. Opět jsem své předsevzetí porušila, stejně jako když jsem tolikrát tvrdila, že ostatní povídky už dopíšu. Tenhle případ se ale od ostatních liší tím, že já stále píšu dopředu a tak se nebojím toho, že bych se sekla na tom, že nemám co přidat. Doufám, že si tedy už třetí pokračování užijete více, než to druhé, protože já vím, že předtím nebyla kapitola zrovna dvakrát dobrá. Ovšem zlepšuji se každou větou, co napíšu a i tak už se mé psaní od doby, kdy jsem začínala značně změnilo a troufám si tvrdit že i zlepšilo:) Příjemné čtení přeji.

Ty zapomeneš, tvé srdce nikdy