Aktuálně od autorky:
  • Venku je fakt nádherně, i když asi jen na chvíli, ale sluníčko mi vždycky pomohlo ve psaní, takže jsem se pustila do další kapitoly Srdce. Stejně, jako mě nakoply trochu už i hřející paprsky, tak se ve mě stále drží ohromná radost z komentářu k TT. Nevím, kdy pokračování přidám, možná dnes, zítra, příští týden... Jasné je ovšem to, že už pomalu finišujeme ;)
Doporučuji k přečtení:
  • Tess - příjemné místečko k odpočinku, doplněné hezkým čtením - to vzniká, když je nejlepším přítelem člověka pes. A ještě když je to ke všemu skvělá pitbulí slečinka Tess a za paničku má skvělého člověka, kterému podobný není nikdo na světě :)

Duben 2011

Nepříjemně nudný středeční den

6. dubna 2011 v 11:19 | *Dragonfly |  Svěřuji se


Těšila jsem se do školy. Po dlouhé době. Ty tři týdny neustálého ležení a občasného navštívení této budovy mě opravdu unavovalo a byla jsem celou dobu náladová a hodně často naštvaná. Včera jsem si v šest ráno přistala po opravdu dlouhé době a kupodivu mi těch šest hodin uteklo rychleji, než kdy dřív. Dnes už to bylo s mým slavným a nenáviděným vstáváním opravdu horší. Měla jsem co dělat, abych vůbec vylezla z postele, natož abych si na ksicht namalovala nějaký společností respektovaný obličej. Ale i přes všechny ranní nástrahy v podobě šera za oknem a provokováním prarodičů, kteří si ještě mohli pospat, jsem opustila teplo domova a vydala se na zastávku. Musím přiznat, že jsem byla poháněna pouze myšlenkou na tři hodiny mého oblíbeného cestovního ruchu. A jaké pro mně bylo zklamání, když mě celé tři hodiny nudily tak, až jsem úplně vážně přemýšlela nad zpátečním odjezdem domů. Teď už nudou umírám v účetnictví, kde nemám absolutně páru, o čem je řeč. Já totiž nikdy nevím, o co se jedná, když se mi někde objeví čísla a nehledě na to, že jsem tady ještě čtyři týdny na tyhle hodiny nebyla. Choďte si na hodiny, které vás nudí tak, až jste schopní si ohryzat nehty až bůhví kam.
Ještěže už zbývají jen dvě hodiny, občanská nauka, také jeden z velmi záživných předmětů, ale uběhne rychleji, než tohle peklo. Němčina je přijatelnější a také o něco zábavnější. Možná by vás mohla pobavit poslední událost, kdy němčinář ztratil testy ze črtnácté lekce a jelikož neznal slovíčka, která jsme mu dávali, a tak nám dal všem jedničky. Sice o nejmenší váze, která je možná, ale i ta někdy hýbne konečnými výsledky, no ne?
No, půjdu se věnovat něčemu sice o méně příjemnějšímu a oblíbenému, než je můj blog, ale zase bych se konečně mohla aspoň pokusit pochopit, kde bere paní M. ty nehorázné částky a proč je pořadí útů takové, jaké je.
Přeji vám krásný zbytek dne a méně nudných hodin, než mám dnes já.

*10. kapitola

4. dubna 2011 v 21:28 | *Dragonfly |  Ty zapomeneš, tvé srdce nikdy
Přináším desátou, tedy kulatou kapitolu s doufáním, že se snad bude mít aspoň polovinu hezkých reakcí, jak hezky se mi psala. Přeji vám příjemné čtení a prosím vás o kritiku, dobrou, špatnou, nestrannou, nemastnou, neslanou, prostě o všechnu, které jste schopní. Užijte si příběh Sáry a Martina, protože už jen pár kapitol a blíží se nám konec :)