Aktuálně od autorky:
  • Venku je fakt nádherně, i když asi jen na chvíli, ale sluníčko mi vždycky pomohlo ve psaní, takže jsem se pustila do další kapitoly Srdce. Stejně, jako mě nakoply trochu už i hřející paprsky, tak se ve mě stále drží ohromná radost z komentářu k TT. Nevím, kdy pokračování přidám, možná dnes, zítra, příští týden... Jasné je ovšem to, že už pomalu finišujeme ;)
Doporučuji k přečtení:
  • Tess - příjemné místečko k odpočinku, doplněné hezkým čtením - to vzniká, když je nejlepším přítelem člověka pes. A ještě když je to ke všemu skvělá pitbulí slečinka Tess a za paničku má skvělého člověka, kterému podobný není nikdo na světě :)

Změna bydliště a možná i osobnosti. Nebo ne?

4. března 2013 v 9:46 | *Dragonfly |  Svěřuji se
Hrdě hlásím, že jsem se z našeho malého zapadákova přestěhovala do trochu většího města, i když Praze to pochopitelně konkurovat nemůže ani ve snu ;)
Stává se ze mně Přerovačka tělem i duší, čemuž nasvědčuje i fakt, že jsem schopná se v sobotní rána dostat na směnu do obchodu městskou hromadnou. Není to nic těžkýho, zastávku mám hned naproti domu, což je pro odpůrce ranního vstávání jako najitý.
Za poslední měsíce se toho stalo tolik, že by mi asi nervy v prstech nevydržely, kdybych měla všechno vypsat, popsat a sdělit.
Hlavní je to, že i přes všechny trable, kterým jsme s maminkou čelily a čelit rozhodně ještě budem, se cítíme skvěle. I když to chvílemi dře a já mám sto chutí zalést do postele, křičet, brečet a nikdy nevylízat, stejně svítá na lepší časy a moje nálady na to rozhodně reagují. Málokdy se stávalo, že jsem se v hnusým počasí usmívala od ucha k uchu. Málokdy se stávalo, že i po celých dvou měsících plných práce jsem ani jednou nepomyslela na to, že bych zůstala doma. Možná je to tím, že mě ani jednou nečekala písemka z matiky. Ach ta škola. Každou chvíli přemýšlím, jestli se mi stýská nebo ne. Po učitelích? Některých. Po učení? Mimo angličtiny vůbec. Srandě se spolužáky? Někdy to prostě přejít muselo, že?
Co mi ale nejvíce vadí, že i když v práci se sem tam najde minutka, kdy bych mohla vyplodit něco, čemu by se teoreticky dalo říkat pokračování srdce, zrovna v tu ránu mi vypadnou všechny nápady a já jsem jak prázdnej hrnek od kafe.
Takže, i když bych teď měla tvořit plakát pro šéfa, beru tablet a jdu zkusit štěstí. Držte mi pěsti, pokud se tady ještě někdo objeví, a já se pokusím něco ze sebe dostat.
Hezký začátek týdne! :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 •Pet!nka• •Pet!nka• | Web | 17. března 2013 v 15:27 | Reagovat

Taky patřím mezi ty jedince, kteří nesnášejí vstávání. Vrním blahem kdykoliv, když nám odpadne první hodina, miluji soboty a neděle a vůbec všechny šance se hezky prospat.
Doufám, že chytneš Múzu za pačesy a budeš si pak připadat jako hrnek vrchovatě plný kafe ;-)

2 Darlinga Darlinga | Web | 18. března 2013 v 11:27 | Reagovat

Dobrý, pěkně se to čte. Máš dar ;))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama